Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ I Paulus dẹ̌duan Silas naněpaseng daral᷊eng i sire nisaheng Ampipolis dingangu Apolonia bọu e nahumpạ u Tesalonika. Sene kai piạ kanisan Tau Yahudi e.

² Tangu i Paulus mal᷊aing nakoạ sol᷊ong kanisa ene -- mẹ̌sul᷊ungkewe tundune kẹ̌koatenge kereu piạ kanisa'n tau Yahudi sěmbaụ e -- wọu e měmpẹ̌dẹ̌dal᷊ahintau ringangu apạeweng sene e mạhumbisarang hal᷊ẹ̌ u manga ayetẹ̌ su Winohẹ Susi e. I sie nẹ̌koạ ene e karengụewen těllung ka Sabatẹ̌ mẹ̌tẹ̌tatuhụ.

³ Su ral᷊ungu ayet'u Winohẹ Susi e i sie měnẹ̌nualagẹ̌ dingangu mělẹ̌lahẹ u Ratu Mananal᷊amatẹ̌ kụ seng nikědon Mawu Ruata e hinong mẹ̌dararagu sigěsạ dingangu mẹ̌biahẹ̌ kapia wọu kapapohong'E. "I Yesus takụ ilẹ̌habarẹ̌ si kamene e, i Sie kai Ratu Mananal᷊amatẹ̌ kụ seng nikědo e," angkuěng i Paulus.

⁴ Pirang katau němpangimang mase timol᷊e si Paulus děduan Silas; kerene lai kal᷊awokange wọu tau Yunani kụ mạtakụ u Ruata, dingangu l᷊awọ lai manga wawine lẹ̌adateng.

⁵ Arawe tau Yahudi e kawe sụsingking. I sire měmpẹ̌kẹ̌kui taumata apang lụliongahẹ̌ su apan dal᷊eng kụ nẹ̌koạ komol᷊ang u ghanohạ. Tangu i sire něnggohaengke su kạguwạu soa e, mase němpěngalọ e wal᷊en sěngkatau mạngimang isẹ̌sěbạ si Yason pědẹ̌deakeng si Paulus dẹ̌duan Silas, u i sire kai mapulu makisěbang i Paulus dẹ̌duan Silas ipẹ̌těngon taumata l᷊awọ.

⁶ Ual᷊ingu piạ i sire kawe ta nakaěbạ si Paulus dẹ̌duan Silas ute, něhiude si Yason dingangkewelain taumata mạngimang bal᷊ine e manga pirang katau sol᷊ong těngon manga mapapangkatẹ̌ apang piạ kawasane su soa ene. I sire němpẹ̌heang u, "I rẹ̌dua ini e kai měmpẹ̌gěnggohaeng suapan tampạ! Orasẹ̌ ini e soang kitẹ e mal᷊aing seng nirěntaěng i rẹ̌dua,

⁷ kụ i Yason seng něnarimạ i rẹ̌dua su wal᷊ene. I sire kěbị e tangu lụl᷊ampa kal᷊awọu titang kaisar'u Roma, batụu i sire kai měbẹ̌bera u piạbe lai ratu wal᷊ine kụ arenge i Yesus."

⁸ Dingangu manga wawera ene tangu nakapẹ̌gěgahẹ̌ taumata l᷊awọ e ringangu apạeweng mangangawasa e su soa ene.

⁹ Mase manga mangangawasa e nangoro si Yason dingangu taumata mạngimang bal᷊ine e pěgẹ̌gěllịu wawaehe. Bọu ene wuhụewe i rẹ̌dua e pakipěllọ.

¹⁰ Su hěbi ene taumata mạngimang su soa ene něndoloh'i Paulus děduan Silas apakạkoạ sol᷊ong Berea. Nahumpạ e sene, i Paulus děduan Silas nakoạ sol᷊ong kanisang tau Yahudi.

¹¹ Taumata su Berea e něngalembong mạbawuka naunge wọu i sire apang su Tesalonika. Měngkate apa mal᷊uasẹ̌ naung i sire nakaringihẹ̌ běkeng habaru Mawu Yesus, kụ bọu e ěllo-ěllo i sire měmpạnaněsui Winohẹ Susi mědeạu makạkasingkạ u měnsang kahěngang bue těntiron Paulus.

¹² Lawọ bọu tal᷊oaran sire mạngimang su Mawu Yesus, ringangu wal᷊inewe lai mahal᷊i tau Yunani mapapia e němpangimang; baẹ bawine ringangu waẹbe lai esẹ e.

¹³ Piạ e tau Yahudi su Tesalonika nakaringihẹ̌ u i Paulus selaing mělẹ̌habaru hengetangu Mawu su Berea, tangu i sire mal᷊aing nahunděnta su Berea kụ měmpěnẹ̌nahowong dingangu mapěbẹ̌bimbong u apang taumata sene.

¹⁴ Dingangu masahawụ-sahawụ manga anạ u sěmbaụ su Berea e něnonda si Paulus sol᷊ong apeng, arawe i Silas dẹ̌duan Timotius měngkate těbe měmpẹ̌tẹ̌tanạ su soa ene.

¹⁵ Bọuten nanonda si Paulus sol᷊ong Atena, manga anạ u sěmbaụ ene e nẹ̌sul᷊e sol᷊ong Berea něhabaru tatanatang Paulus tadeạu i Silas dẹ̌duan Timotius apẹ̌tẹ̌tuhụ si sie sěngapang kal᷊ighạ e.

¹⁶ Ene i Paulus kạpẹ̌ngẹ̌ngampal᷊e si Silas děduan Timotius su Atena, naunge měngkate apa kiměndụ u nakasilọ e soa e měngkatewe napenẹ u pakal᷊uang.

¹⁷ Ual᷊ingu ene tangu i Paulus měngkate mědẹ̌dal᷊ahintau ringangu tau Yahudi ringangkewen taumata wal᷊ine apang mạněmba Mawu su tampạ ene, su kanisa e. Kerene lai su manga pasarẹ̌, ěllo-ěllo i sie měngkate měkẹ̌kakereapa ringangu apạeweng taumata sene.

¹⁸ Manga mananěntiro wọu ghal᷊ipohon Epikuros dingangu ghal᷊ipohon Stoa měmpẹ̌dẹ̌darendehẹ̌ lai ringange. Pirang katau wọ'i sire nẹ̌bera, "Tau ini e masingkạ u a? Kasingkạ e kětạbeng kadodọ, kai arawe mohonge matanantadẹ̌!" Sěnggạ ete wue ute nẹ̌bera u, "Luhude i sie kai mělẹ̌habaru mahang duata wọu wansa wal᷊ine." I sire němpẹ̌bera kerene, ual᷊ingu i Paulus mělěhabaru kakakoạ u Mawu Yesus ringangu mạanun pẹ̌bawangung'E kapia wọu kapapohong'E.

¹⁹ Mase i sire němaringang i Paulus sol᷊ong pẹ̌sasasombang su Wul᷊ud'u Areopagus. Kụ sene i sire němpẹ̌berạ e si sie, "I kami e mapulu masingkạ u těntiro wuhu ilẹ̌habaru ene.

²⁰ Batụ u i kau kai mělẹ̌habaru hal᷊ẹ̌ buhu ikẹ̌karingihu tul᷊ing kami e. Kụ ual᷊ingu ene tangu i kami e reng mapulu masingkạ u měnsang kai apa mangal᷊ene."

²¹ (Batụ u tau Atena kěbị-kěbị e ringangu taumata raghị apang měmpẹ̌tẹ̌tanạ sene e měngkai papuluang měngěnsuẹewe tempon sire su l᷊oahe ipědẹ̌daringihẹ̌ dingangu měmpahumbisarang hal᷊ẹ̌ buhu ikẹ̌karingihẹ̌ e.)

²² Su tempong i Paulus dụdarisị su těngon taumata apang měmpẹ̌tẹ̌tampung su Areopagus e, i Paulus nẹ̌bera, "E i kamene tau Atena! Iạ makạsahidi u su ral᷊ungu patikụ munara e i kamene manga anạ u sěmbaụ měngkate mal᷊aagama.

²³ Batụ u piạ iạ kapẹ̌daral᷊enge mạngělikụ soang kamene e ringangu tụtatingangke manga tampạ u pẹ̌kakal᷊iomanengang i kamene, ute iạ nakasilo l᷊ai tampạ u pěmaměllokang sasěmba sěmbaụ, kụ sene piạ kạbawohẹ, 'Su Ruata kụ ta nikẹ̌kahěnganeng.' Kụ kai su Ruata sẹ̌sěmbaěng i kamene, katewe i kamene wěga wue, u kai seng i Sie takụ ilẹ̌habarẹ̌ si kamene.

²⁴ Duata e něndiadi dunia ini ringangu patikụ dal᷊ohone, ute kai Mawun langị dingangu dunia e. I Sie mal᷊aing tawe mẹ̌tatanạ su ral᷊ungu wal᷊en mahang duata koạ u l᷊iman taumata.

²⁵ I Sie mal᷊aing tawe mẹ̌gaghausẹ̌ manga apa wọu taumata, u kai i Sie mạngonggọu pẹ̌bawiahẹ̌ dingangu singongo ringangkewelain patikụ sạbarang su taumata e.

²⁶ Bọuten sěngkatau taumata e, i Sie napakariading patikụ bansa ringangu nangoro si sire ipělẹ̌loho kạguwạu dunia e. I Sie lai něnilakehẹ̌ deng dokeng bọu tětạ e měnsang su tempo sude arau su tampạ sude i sire wotonge makapẹ̌biahẹ̌.

²⁷ Mawu Ruata e nẹ̌koạ ene tadeạu i sire mědeạ si Sie. Mal᷊owọko i sire mẹ̌sombang dingang'E su tempong i sire kapědẹ̌deạ e. Kai tumuhụ hinone Ruata e tawẹ kararaune wọu anung kitẹ sěngkatau-sěngkatau e.

²⁸ Kerẹewe ipẹ̌paul᷊ị u taumata e, 'I kitẹ e ipěbẹ̌biahẹ̌ dingangu kụkanoạ dingangu měbẹ̌biahẹ̌ su dunia ini e kai ual᷊ingu kawasan'E.' Mẹ̌sul᷊ungu lai ilẹ̌habaru tahaanang berang kamene. 'I sire němpẹ̌bera u, i kitẹ kěbị e kai manga anạ'E.'

²⁹ Ho, ual᷊ingu i kitẹ e kawe manga pal᷊ahanạ u Mawu e, ute i kitẹ tawe wotonge mangěnnau Ruata e kawe tabidạu mẹ̌sul᷊ungu tul᷊ada wọu wul᷊aeng arau sal᷊aka arau watu nikoạ tuhụ kapandeng taumata.

³⁰ Tempong kawawodoki kitẹ e seng nipakawěgan Duata, arawe orasẹ̌ ini e i Sie něndolohu patikụ taumata su kạguwạu dunia e pětẹ̌tobatẹ̌ bọu manga rosan sire e.

³¹ Batụ u i Sie kai seng namoěngu ěllo sahěllo waugu mapẹ̌gutang kasěllahu dunia e tuhụ kạadile. Hal᷊ẹ̌ ene sarung koateng u sěngkatau pinilen Duata e samatang baugu hal᷊ẹ̌ ene. Ringangu l᷊ai tadeạu patikụ taumata e maiaking u hal᷊ẹ̌ ene, u Ruata e seng napẹ̌biahẹ̌ kapia tau ene wọu kapapohong'E!"

³² Sarạeng i sire nakaringihẹ̌ u nakasasẹ̌bạeng pẹ̌bawiahẹ̌ kapia wọu papate, tangu piạ u wọu i sire nahul᷊ěgẹeng Paulus. Piạ u l᷊ai nẹ̌bera, "I kami e mapulu mẹ̌daringihẹ̌ si kau e mẹ̌bisarang hal᷊ẹ̌ ini."

³³ Mase i Paulus naněntangkeng komol᷊ang ene.

³⁴ Kutẹu piạ u sutal᷊oaran sire mạnumbẹ̌ka wọ'i Paulus dingangu mạngimang su Mawu Yesus, kere i: Dionisius sěngkatau wọu ral᷊ohon majelisẹ̌ u Areopagus, ringangu sěngkatau wawine arenge i Damaris, dingangu l᷊ai manga pirang katau.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 17

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI