Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ Ene sarang i kami naambangke kụ seng surul᷊unge, ute wuhụewe i kami e nasingkạ u tahanusa ene kai nạung isẹ̌sěbạ Malta.

² Taumatan tahanusa ene měngkate maral᷊ahimumu si kami e. I sire kěbị e měngkate němpěnarimạ i kami e ringangu naung mal᷊uasẹ̌, němpẹ̌hunụe putung baug'i kami e, batụu kai seng nanětạ dimasehẹ̌ dingangu wanua e měngkate hanesẹ̌ matěho.

³ I Paulus nangomol᷊e manga kalu, ringangu naměllọen manga kalu e su putung ene. Ene i sie kapẹ̌kẹ̌koạ e kerene e, sěngkianụe piạ těmpu sěmbua simẹ̌bang ual᷊ingu tětịu putung ene, kụ něngiki l᷊imane.

⁴ Ene taumatan tahanusa e nakasilọ e těmpu ene mětẹ̌timbalong su l᷊iman Paulus, i sire e nahumbisarạ e sěmbaụ dingangu wal᷊ine angkuěng, "Tau ini e kai tahapate, batụu manimbe i sie seng naambang bọu hombang su l᷊audẹ̌ e, kaiso mahang duatan Katul᷊idẹ̌ e mang tamapakawalan sie kạtatanạ biahẹ̌."

⁵ Arawe i Paulusẹ̌ e měngkatewe nẹ̌dal᷊ahipen těmpu ene kụ pinakatontonge su ral᷊ungu putung kụ tạ kadiongeng tědụ e sarang kadidị-didị.

⁶ I sire mẹ̌ngěnnau ta mararěnna l᷊iman Paulusẹ̌ e sarung sumahěnnụ arau sěngkělěndịu katewe mawatang kụ mate. Kaiso sarangke nangampal᷊ẹ̌ marěngụ e i sire nakasilọ e u mang tawẹ suwụ e ral᷊aị nariadi si sie, kụ tiněnnan sire nẹ̌bal᷊ui wọu ene i sire katewe nẹ̌bera u i Paulusẹ̌ e kai ruata.

⁷ Tawẹ karaune wọu tampạ ene piạ ěntana tataghuaneng i Publius, těmbonang u tahanusa ene. I sie měngkate mal᷊uasẹ̌ naunge něnarimạ i kami e nakoạ sakene karěngụeweng těllu ěllo.

⁸ Su tempo ene i amang i Publiusẹ̌ e kai su kasasakitang, batụu nitanggaěngu lěhabẹ̌ dingangu sụsea mahamụ. I Paulusẹ̌ e tangu rimal᷊ingeko matimadẹ̌ esẹ masakị ene kụ nẹ̌kal᷊iomaneng dingangu naněllidu l᷊imane si sie hakịu i sie nul᷊e.

⁹ Ual᷊ingu piạ ene nariadi, ute kěbị apan masasakị su tahanusa ene nahunděntạ e su anun Paulusẹ̌ e, kụ i sire niapakaul᷊e.

¹⁰ I sire němpẹ̌gěllị e manga kakěndag'i sire, ringangu su tempọeng i kami e měbuạ, i sire nasue němpangěntudẹ̌ kěbịewe apal᷊iwụ hinong mawawa si kami e su raral᷊engang i kami e.

¹¹ Nal᷊iun těllu wul᷊ang sene, i kami e nẹ̌buạ e wọu tahanusa ene simake kapal᷊ẹ̌ e bọu Aleksandria e karěngụewen musungu matěho e i kami němal᷊ango su tahanusa ene. Kapal᷊ẹ̌ e kai něpakẹ u tul᷊adang, "Duata hindua i Kastor dẹ̌duan Poluks".

¹² I kami e němal᷊ango su soan Sirakusa kụ nẹ̌tanạ sene těllu ěllo karěngụ e.

¹³ Bọu ene i kami e saụ něbuạ dimuruhẹ̌ sarangke nawunạ u soan Regium. Sěngkariọěllone anginge nanětạ e timiụ bọu sěmběkan timuhẹ̌, kụ natimụ e rua ěllo tangu i kami e nahumpạeng soan Putioli.

¹⁴ Sene tangu i kami e nakapẹ̌sombangken taumata mạngimang su Mawu Yesus pira-pirang katau, ringangu ual᷊ingu ghaghaus'i sire, i kami e nẹ̌bua sol᷊ong Roma.

¹⁵ Manga anạ u sěmbaụ su Roma apang kụ mạngimang su Mawu Yesus e nakaringihẹ̌ habaru kakakoạ i kami e, hakịu i sire němpahunděnta sarang nidatingu pasaru Apius dingangu wal᷊e kawawunakeng Tatěllu mědeạu maněnsomahẹ̌ si kami e. Ene i Paulus nẹ̌sombangke ringang i sire, i sie nakitarimakasẹ su Mawu Ruata e, kụ saụewe natoghasẹ̌ naunge.

¹⁶ Ene sarang i kami e narěntạ e su Roma e, i Paulus e niwala niapakatanạ su wal᷊e těntanine kụ lẹ̌hapaěngu sordado sěngkatau.

¹⁷ Nal᷊iụeng těllu ěllo, i Paulus nakireạen matatebonen tau Yahudi e apangkewe su tampạ. Kụ bọuten němpẹ̌komol᷊ẹ̌ i sire, i sie nẹ̌bera si sire angkuěng, "Manga anạ u sěmbaụ! Iạ e tawẹ sal᷊aku apa su wansang kitẹ e arau rụdokạ tundu kụ nạung ikẹ̌katarimạ bọu i upung i kitẹ e. Kai maningbe kerene iạ e mang nịsasamẹ su Yerusalem, kụ nisarakang mạl᷊ahapusẹ̌ e, su tau Roma.

¹⁸ Sarạeng pěrkaraku e wọuten nịsasẹ̌suiang e, ute i sire mapulu maměllọ u iạ e, watụ u iạ e tawe nẹ̌koạbe pẹ̌sasal᷊a apa kụ hinong makapẹ̌hukungu papate.

¹⁹ Kai ual᷊ingken tau Yahudi e rụdendehẹ̌, ute iạ e nasihasa hinong měngapelẹ̌ u pěrkaraku e su pẹ̌gaghaghutaěngu kaisaru Roma e. Iạ nẹ̌koạ kerene wal᷊inewe iạ piạ pangaduhangku su bansaku hala e.

²⁰ Kụ hakịu ene iạ kai mapulu mẹ̌sombang i kamene mẹ̌deạu reng makapẹ̌bisara ringang'i kamene e; watụ u iạ kai nitahungkụ, ual᷊ingu Měnanal᷊amatẹ̌ ku lẹ̌antiwang u tau Israelẹ̌ e."

²¹ Mase i sire nẹ̌bera si sie, "I kami e wẹ̌dangbeng tawe nakatarimạ suratẹ̌ kạdiongeng sěmbaụ, bọu Yudea mạanun manga anạ u sěmbaụ. Dingangu tawẹ u kadiongeng wọu i kamene pai wọu ene kụ deng nakawawa habaru měbẹ̌běkeng kau e arau měbẹ̌bisarang karal᷊akịu e.

²² Kaiso i kami e mal᷊aing mapulu rumaringihẹ̌ měnsang kereapa kakakoạu pěngangimangu e, u i kami kěbị e seng nakaringihẹ̌ u taumata e mạnungkeang těntiro lẹ̌umpaerangu e."

²³ Tangu i sire namoěngken ěllo sahěllo ringangi Paulus mědeạu mẹ̌sombang. Su ěllo nipoěng ene mal᷊awọ taumata nahunděnta sol᷊ong tampạ katatanakeng i Paulus. Bọu mal᷊ukadẹ̌ sarang bawěllo e i Paulus měnẹ̌nualagẹ̌ dingangu měbẹ̌běkeng kakakoạ u Ruata e mẹ̌parenta kere Ratu. Ual᷊ingken pěndaral᷊ẹ̌keng manga ayet'u Bukẹ̌ i Musa e ringangu Bukẹ̌ u manga Nabi e, i Paulus nẹ̌tawakal᷊ị e sěngapang botonge mapěngimang i sire su Mawu Yesus.

²⁴ Piạ beng mạngimangu apang iwẹ̌berang Paulus, kaiso piạbe lai apang tawe měmpangimang.

²⁵ Batụ u i sire měngkate tawẹ pẹ̌sasunduange, ute i sire e němpěněntangken tampạ ene, sarangke i Paulus bọuten nẹ̌berang bawera kere ini si sire e, "Mambeng nẹ̌tatal᷊ahino suapạeweng niwerang Rohkẹ̌ u Ruata e wọu Nabi Yesaya su manga i upung i kamene!

²⁶ Mawu Ruata e něhengetang, 'Dakọ e kakoạ sol᷊ong bansa ini: I kamene sarungbe sěntiniạ dụdaringihẹ̌ kaiso tawe nakahěngang, i kamene měngkate sěntiniạ tụtingang, kaiso wěga wue měnsang apawue nariadi.

²⁷ Batụ u tiněnnan bansa ini e seng něngkal᷊umu, tul᷊ing sire kai seng nẹ̌děhing dingangu matan sire kai seng pinẹ̌butane. Ini e nariadi, tadeạu matan sire kumbahang makasilo, ringangu tul᷊ing sire kumbahang makaringihẹ̌ ěndumangi sire kumbahang makaěnna, ringangu kumbahangbe mẹ̌sul᷊e su anuku, Kụ bọu ene kawe sarung makakaul᷊en sire wọu sakị i sire.'"

²⁸ Kasueěnge i Paulusẹ̌ e nẹ̌bera, "Manga anạ u sěmbaụ, harusẹ̌ masingkạ u habaru kasasal᷊amatẹ̌ kụ bọu anun Duata e orasẹ̌ ini e seng nipẹ̌dal᷊ahabarẹ̌ suapạeweng bansa wal᷊ine sul᷊ikudu bansang Yahudi e. I sire e sarung dumaringihẹ̌!"

²⁹ [Bọuten i Paulus nẹ̌bera kerene, tau Yahudi e němpaněntangken tampạ ene kapědẹ̌darendehe sěmbaụ dingangu wal᷊ine.]

³⁰ Dua taung karěngụ e i Paulus nẹ̌tanạ su Roma, su wal᷊e kụ sẹ̌sewaěnge hala. Mal᷊uasẹ̌ i sie měnarimạ u kěbị taumata kụ mạhunděnta měmpẹ̌tẹ̌tiwo si sie.

³¹ Kụ tawẹ goẹ̌ e i sie mělẹ̌habarẹ̌ si sire mạanung kereapa kakakoạ u Mawu Yesus Kristus. I Paulusẹ̌ e měkẹ̌koạ ene ringangbeng karal᷊oahẹ̌, tawẹ kadiongeng apa makasahaghe.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 28

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI