Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ "Kereu Ahus'u Taumata e ruměnta waug'u i Sie kawe Mawu ute, kakakoạe kai mẹ̌sul᷊ungu papinintu ini: Mahuala mapul᷊o nasịal᷊ạ sol᷊one, mase tamai němpaněnsomahẹ̌ kaghiang esẹ.

² Ene limangkatau wọ'i sire e kai longong, arawe limangkatau wal᷊ine e kai matatahuěnna.

³ Limangkatau mahuala l᷊ongong e němpẹ̌bawawe sol᷊on sire, kaiso tawe němpẹ̌bawa l᷊ana rariahine.

⁴ Limangkatau mahuala matatahuěnna e nasịbawa sol᷊one ringangkewen lana rariahine.

⁵ Kaghiang esẹ e riměnta riọ mal᷊ongge, kụ manga mahuala e nanětạe něngiolabẹ̌ kụ nikahuntikilangke.

⁶ Ara kẹ̌kal᷊oaranete, wuhụe kinaringihẹ̌ piạ kakui u, 'Kaghiang esẹ e narěnta! Ěndaịe pěmpaněnsomahẹ̌ si sie!'

⁷ Ene mahuala mapul᷊oe němpẹ̌bangungke kụ němpěndikọ sol᷊on sire.

⁸ Manga mahuala apan longong e němpẹ̌berạe su matatahuěnna, 'Pahiakengkon lanang kamene e, i kami, u sol᷊ong kami e seng mědẹ̌dusẹ̌.'

⁹ 'Tawe makaonggọ!' angkuěng i sire mahuala matatahuěnnae, 'batụ u měntěhang kai i kitẹ kěbị lanane ta natimu. Dakọe pěmpamělli su toko!'

¹⁰ Ene, manga mahuala l᷊ongong e tamai e němpěmělli lana. Sarạeng i sire nal᷊ikudẹ̌, narěntạe kaghiang esẹ. I sire mahuala kụ seng nariahie nahunsuẹ̌ e ringangkeweng kaghiang esẹ su sal᷊iwange mase tukadẹ̌ e nikunsị!

¹¹ Bọu e i sire mahuala wal᷊ine e něngkarěntạe. I sire mạhungkui, 'Mawu, Mawu, topeiko tukadẹ̌ e i kami.'

¹² Kai kaghiang esẹ e simimbang, 'Iạ běgaweng kamene!'"

¹³ Tangu Mawu Yesus nangunsịe papinintune e kere ini, "Ual᷊ingu ene pakaral᷊ukadẹ̌ bue, batụ u i kamene bẹ̌gaweng ěllone lai orase."

¹⁴ "Kamageng Ahus'u Taumata ruměnta su ral᷊ungu kararatun'E, kakakoạe ute mal᷊aing kere su papinintu ini. Sěngkatau esẹ měnẹ̌naung mẹ̌buạ sol᷊ong tampạ marau. I sie kimui manga ěllange, piněnarakanengu rarotonge si sire.

¹⁵ Suapang ěllange ene i sie nangonggọ pinẹ̌tatal᷊ahinọewen pelẹesang sěmbaụ-sěmbaụ. Su sěngkatau i sie nangonggọu roitẹ̌ bul᷊aeng lima hiwu. Su wal᷊ine lai i sie nangonggọu roitẹ̌ bul᷊aeng dua hiwu. Kụ su sěngkatauewe lai i sie nangonggọu roitẹ̌ bul᷊aeng sěhiwu. Mase i sie rimal᷊eng.

¹⁶ Tangu ěllang kụ něnarimạu roitẹ̌ bul᷊aeng lima hiwu ene apid'u rimal᷊eng nahumbal᷊ụ, mase nakaěbạ untunge lai roitẹ̌ bul᷊aeng lima hiwu.

¹⁷ Kerene lai ěllang kụ nanarimạu roitẹ̌ bul᷊aeng dua hiwu e mal᷊aing nakaěbạ untunge rua hiwu.

¹⁸ Arawe ěllang kụ něnarimạu roitẹ̌ bul᷊aeng sěhiwue kawe rimal᷊eng kụ němangka lohange su ěntana, kụ němuni roit'u mawune sene.

¹⁹ Marěngụ kahěngang bọu ene mawu manga ěllang ene napul᷊ẹ, kụ nanětạe němpẹ̌darekeng dingang i sire.

²⁰ Ěllang kụ nakatarimạu roitẹ̌ bul᷊aeng lima hiwu ene himaung kụ něnarakangu mapul᷊o hiwu. 'Tuang,' angkuěnge, 'i Tuang něnarakangu roitẹ̌ bul᷊aeng lima hiwu si siạ. Kakěllako, iạ nakaěbạ l᷊ai untunge lima hiwu.'

²¹ 'Mapia,' angkuěngu tuange ene, 'i kau ěllangbe mapia ringangu satia. Ual᷊ingu i kau kawe kapěngumbalaěngu mahal᷊i, iạ tangu sarung manarakangu l᷊awọ si kau. Suẹ̌ e kụ pěmpahul᷊uasẹ̌ dingangku!'

²² Mase ěllang kụ něnarimạu roitẹ̌ bul᷊aeng dua hiwu ene himaung, kụ nẹ̌berạe, 'Tuang, i Tuang seng něnarakang u roitẹ̌ bul᷊aeng dua hiwu si siạ. Kakěllako, iạ dembeng nakaěbạ untunge rua hiwu lai.'

²³ 'Mapia,' angkuěngu tuange ene, 'i kau ěllang mapia ringangu masatia. Ual᷊ingu i kau kapěngumbalaěng su mahal᷊i ute iạ sarung manarakangu l᷊awọ si kau. Suẹ̌ e kụ pahul᷊uase ringangku!'

²⁴ Bọu e ěllang kụ nanarimạ doitẹ̌ bul᷊aeng sěhiwu himaung kụ nẹ̌berạe, 'Tuang, iạ masingkạ i Tuang e kai sěngkatau mahasa. I tuang měnẹ̌nipo wuang kalu su tampạ i Tuang tawe nẹ̌suang, dingangu mạměnsạ su tampạ i Tuang tawe nangasị.

²⁵ Iạ kai natakụ, kụ iạ e rimal᷊eng němuning doit'i Tuang su ral᷊ungu ěntana. Ěndaung doit'i Tuang e.'

²⁶ 'I kau ěllang dal᷊akị dingangu malaseng!' ungkuěng i tuang e. 'Karạ kawe i kau e seng masingkạu iạ e kai manipo wuang kalu su tampạ iạ tawe nẹ̌suang dingangu mạměnsạ su tampạ iạ tawe něngasị?

²⁷ Kamageng kerene, hinone i kau e kai měndesọu roitẹ̌ku e su bank, tadeạu su kawawal᷊ịku e, iạ e makatarimạ kạpia roitẹ̌ku e ringangu rentene.

²⁸ Ual᷊ingu ene, al᷊ạko roitẹ̌ bo'i sie, mase ghěllị su taumata apang piạ doite mapul᷊o hiwu doitẹ̌ bul᷊aenge.

²⁹ Batụ u taumata kụ seng piạ, sarung gělikang limembong kal᷊awọe, kụ i sie sarung mạhěmpal᷊iu. Arawe taumata kụ tawẹ apa, kadodọ kụ bědang si sie, saụ al᷊akeng.

³⁰ Kụ ěllang kụ tạ gunane e, hipẹ e su ral᷊ungu kararěndung su l᷊ikude. Sene i sie sarung sumangị dingangu masigěsạ!'"

³¹ "Kamageng Ahus'u Taumata e ruměnta kere sěngkatau ratu, tẹ̌takinangu kal᷊awọu malạekatẹ̌ e, i Sie sarung maiang su wowong kawawantug'E mahamagẹ̌.

³² Patikụ umatẹ̌ su dunia ini sarung ipẹ̌tampung su těngon'E. Bọu e i Sie sarung mapẹ̌dal᷊ahaen sire makoạ duang kamonaěng kere měndal᷊ukadẹ̌ napẹ̌dal᷊ahaeng domba wọu kambing.

³³ Taumata apang měkẹ̌koạ kapulun Duata e sarung ikomol᷊ẹ̌ su sěmbẹ̌kane koaneng, arawe apang tawe mẹ̌kakoạ kapulun Duata e su sěmbẹ̌kane kaihi.

³⁴ Mase ratu e sarung měhengetang si sire su sěmbẹ̌kane koaneng, 'Pěmpẹ̌damahịe i kamene apang nial᷊amateng i Amang-Ku. Pěmpẹ̌suẹ̌ e su ral᷊ungu kararatuang kụ seng nịdariahi si kamene rokeng su pěmamahěta dunia e.

³⁵ U su tempong Iạ nahutung, i kamene niapakaěngu Iạ dingangu su tempong Iạ narou, i kamene niapanginungu Iạ. Iạ e kai tau raghị, i kamene něnarimạu Iạ su wal᷊eng kamene.

³⁶ Piạ Iạ těntol᷊e, nipakeaneng i kamene. Iạ masakị niundangeng i kamene. Piạ Iạ nitahungkụ, i kamene němpẹ̌dal᷊inge si Siạ.'

³⁷ Mase i sire němpẹ̌bera, 'Mawu, angerẹ e i kami nakasilo Mawu e lunusẹ̌ kụ i kami e napakaěng arau narou kụ i kami e napěnginung?

³⁸ O angerẹ bue i kami nakasilo Mawu e kere tau raghị, kụ i kami e naněnsomahẹ̌ Mawu e kụ napěnumpang su wal᷊eng kami? Angerẹ, bue Mawu e kinasilo těntol᷊e mase i kami napěluhen pakeang su Mawu e?

³⁹ Angerẹ i kami nakasilo Mawu masakị arau mạtatahungkụ, mase i kami e nẹ̌tul᷊ung?'

⁴⁰ Tangu Ratu e simimbang si sire angkuěng, 'Kasingkạko: apang nạung nịkakoạ i kamene, manịeng su sěngkatau wọu manga anạ u sěngkatauku masasusa e, ute mẹ̌sul᷊ungu kinoạ i kamene Siạ!'

⁴¹ Mase Ratu e něhengetangke lai si sire su kaihin'E, 'Pamehọe wọu ini, i kamene taumata niapakakutu! Pěmpẹ̌suẹ̌ e su ral᷊ungu putung ta masasẹ̌bu, kụ seng nịdariahi waugu setang dingangu manga malạekatẹ̌!

⁴² U su tempong Iạ lunusẹ̌, i kamene tawe napakaěngu Iạ; su tempong Iạ narou i kamene tawe napěnginungu Iạ.

⁴³ Iạ e tau raghị, i kamene tawe nanarimạu Iạ e su wal᷊eng kamene. Iạ těntol᷊e, i kamene tawe napěluheng Iạ pakeang. Iạ masakị dingangu mạtatahungkụ, i kamene tawe nẹ̌tangkiang si Siạ.'

⁴⁴ Mase i sire mal᷊aing němpẹ̌simbang si Sie, 'Mawu, angerẹ bue i kami e nakasilo Mawu e lunusẹ̌ arau narou, arau mẹ̌sul᷊ungu taumata raghị, arau těntol᷊e, arau masakị, arau mạtatahungkụ, kụ i kami e tawe nẹ̌tul᷊ungu Mawu e?'

⁴⁵ Tangu ratu e sumimbang, 'Kasingkạko: su tempong i kamene tawe mapulu mẹ̌tul᷊ungu sěngkatau wọ'i sire kasiang ini e ute, mangal᷊ene i kamene tawe nẹ̌tul᷊ungu Iạ.'

⁴⁶ Tangu i sire ene sarung ihukung u hukumang kakalẹ̌, arawe i sire apang měmpẹ̌kẹ̌koạ kapulung Duata e, sarung makahombang pẹ̌bawiahẹ̌ tutune ringangu kakalẹ̌."

Matius

Video Matius 25

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI