1 Tawe nararěnnạ wọu ene, piạ l᷊ai ghapaěngu taumata l᷊awọ diměnta nẹ̌komol᷊ẹ̌. Ual᷊ingu i sire tawẹu kanengang, ute Mawu Yesus měngkatewe kimui manga murit'E kụ něhengetang,
2 "Iạ e timal᷊ěntụ u taumata l᷊awọ tamai ini e. Seng těllu ěllo karěngụe i sire ringang-Ku, kụ orasẹ̌ ini i sire tawẹu kanengang.
3 Kamageng Iạ měndoloh'i sire iapakapul᷊ẹ lunusẹ̌ e ute i sire sarung měnsu su tal᷊oaran dal᷊eng. Kutẹu sěnggạ kawe piạ u nahunděnta wọu mararau."
4 Manga murit'E simimbang, "Su tampạ kụ naghea ini e, kai suapạ e kapědeakeng kaěng mapakal᷊aed'u taumata l᷊awọ ini e?"
5 "Kal᷊awọe borotẹ̌ si kamene?" ungkuěng u Mawu Yesus. "Pitumbaụ," angkuěng i sire.
6 Tangu Mawu Yesus nangorọe taumata sěnggapaěnge niapakaiang su ěntana, mase i Sie nangal᷊ạ borotẹ̌ pitum baụ e kụ nakitarimakasẹ su Ruata. Bọu e i Sie něngangangompengke borotẹ̌ ene ringangu l᷊iman'E, mase nitẹ̌gone su manga murit'E tadeạu ipẹ̌papahiạ su taumata l᷊awọ. Tangu manga murit'E němpẹ̌koạ ene.
7 Ene si sire piạko l᷊ai kinạ daridị manga pirambua. Mawu Yesus nakitarimakasẹ su Mawu Ruata waug'u manga kinạ ene, bọu e rimoloh'u manga murit'E pinẹ̌papahiạ u kinạ ene lai.
8 I sire nahungkaěngke sarang něngkal᷊aedẹ̌ -- kụ piạu manga ěpạ u hiwu su kataune apan nahungkaěng. Bọu ene manga murit'u Mawu Yesus e němpangomol᷊en lěmbeng kaěng -- kụ pitung kěmbuahẹ̌ nasěgadẹ̌. Mase Mawu Yesus dimoloh'i sire ene nipakapul᷊ẹ,
9 (8:8)
10 kụ i Sie ringangu manga murit'E apid'u němpẹ̌sake sakaeng kụ něngkakoạ sol᷊ong banuan Dalmanuta.
11 Piạ e tau Farisi pirang katau nahunděnta su anun Mawu Yesus kụ nanětạe nẹ̌darendehẹ̌ dingang'E tadeạu měmpanompol᷊ẹ̌ e. I sire mědẹ̌dorong Mawu Yesus pěkẹ̌koạ karal᷊inaụ kere karal᷊ahẹu i Sie kai wọu anun Duata.
12 Mawu Yesus nẹ̌kurate, bọu e simimbang, "Kawe unụe taumatang ěllo ini e mědẹ̌dorong si Siạ pěkẹ̌koạ karal᷊inaụ? Tala! Iạ e tawe měgěllịu karal᷊inaụ kerene si sire!"
13 Mase Mawu Yesus naněntang i sire, kụ simake su sakaeng; kụ bọu ene rimakị sol᷊ong sěmběkan dano e.
14 Manga murit'u Mawu Yesus e nạung niwul᷊e němpẹ̌bawa borotẹ̌ pinakatimu. Si sire nạung kětạewen piạ borotẹ̌ sěmbaụ su sakaeng.
15 "Pěmpẹ̌teghang bue su lahaes'u tau Farisi ringangu lahaes'i Herodes," ungkuěng u Mawu Yesus si sire.
16 Tangu manga murit'u Mawu Yesus e nanětạe němpahumbisarang hal᷊ẹ̌ ene. I sire němpẹ̌bera, "I Sie nẹ̌bera kerene watụ u si kitẹ e kawe tawẹ apa borotẹ̌."
17 Mawu Yesus e masingkạu apa ipẹ̌pahumbisaran sire. Batụu ene i Sie nakiwal᷊o si sire, "Kawe unụe ipạhumbisarawen kamene hal᷊ẹ̌ u si kamene tawẹ apa borotẹ̌ e? I kamene kai wěga, arau kai relaing ta nakaěnna? Kai apạe kal᷊umu tiněnnang kamene e?
18 I kamene piạbe mata, kawe unụe tanakasilo? I kamene piạbe tul᷊i, kawe unụe ta nakaringihẹ̌? Kai ta nakatahěndung i kamene,
19 borotẹ̌ limambaụ Takụ nipẹ̌kakakompeng baug'u l᷊ima hiwu su kataune? Pirang luwe kal᷊awọe lěmbeng kaěng nịkakomol᷊'i kamene?" "Mapul᷊o dua," angkuěng i sire.
20 "Kutẹu piạ e Iạ něngangempang borotẹ̌ pitumbaụ baug'u ěpạ u hiwu su kataune," saụewe kapia Mawu Yesus nakiwal᷊o, "pirang luwe kal᷊awọe lěmbeng kaěng nịkakomol᷊'i kamene?" "Pitu," sasimbah'i sire.
21 "Kutẹu, měngkai wẹ̌dang ta nakaěnna i kamene?" angkuěngkewen Mawu Yesus e.
22 Tangu i sire narěntạe su Betsaida. Sene kai piạ taumata nangěntud'u sěngkatau wuta su anum Mawu Yesus, kụ mědẹ̌dorong tadeạu i Sie apạnenggehẹ̌ tau wuta e apakạpia.
23 Tangu Mawu Yesus něngumpaedẹ̌ liman tau wuta e kụ nitatan'E niapasěbang bọu soa ene. Bọu e Mawu Yesus něngědu matan tau ene ringangu naněllid'u liman'E su matan tau ene, kụ nakiwal᷊o si sie, "Piạ e nikasilonu orasẹ̌ ini e?"
24 Tau ene němandạ e sol᷊ong těngone, kụ nẹ̌bera u, "Ore. Iạ e nakasilo taumata mědẹ̌daral᷊eng; kaiso i sire kakěllaěng kai kere kalu."
25 Mawu Yesus saụewe naněllidu l᷊iman'E su matan tau ene. Sěnsul᷊e ini tau ene tụtaedẹ̌ sěngapam botonge. Matane nul᷊e, kụ i sie nakasilọ e kěbị dingangu mal᷊ahẹ-l᷊ahẹ.
26 Mase Mawu Yesus nehengetang si sie, "Kapul᷊ẹ e, kụ abe pẹ̌sul᷊e sol᷊ong soa ene."
27 Mawu Yesus dingangu manga murit'E nahundal᷊eng sol᷊ong manga kampong mạngělikụ Kaisarea Filipi. Su tal᷊oaran dal᷊eng Mawu Yesus nakiwal᷊ọe si sire, "Angkuěngu taumata, kai i sai Iạ ini e?"
28 I sire simimbang, "Piạ u němpẹ̌berau i Yohanes Měnanahani; piạ u lai němpẹ̌berau, i Elia, ringangu wal᷊ine ete wue němpẹ̌berau; kai sěngkatau wọu manga nabi."
29 "Arawe tumuhụ si kamene hala e, kai i sai Iạ ini e?" ungkuěngu Mawu Yesus. I Petrus simimbang, "I Tuang e kai Ratu Mananal᷊amatẹ̌!"
30 Bọu e Mawu Yesus nẹ̌sěding masěga-sěgadẹ̌ si sire, tadeạu kumbahangbe piạu měhabarẹ̌ si sai-sai mạanun batangeng'E.
31 Bọu ene, Mawu Yesus nanětạe naněntiro manga murit'E u Ahus'u Taumata e harusẹ̌ mẹ̌tatahangu sunsara haghi, ringangu sarung dokatengu manga těmbonange, manga imang těmbonange ringangu manga mananěntiro agama. I Sie sarung pateěng, kai su katěllu ěllone i Sie sarung ipẹ̌bangung kapia.
32 Dingangu mal᷊ahẹ-l᷊ahẹ Mawu Yesus něhabar'u hal᷊ẹ̌ ene su manga murit'E. Tangu i Petrus němol᷊engke Mawu Yesus sarang sěndihange apid'u namokạ si Sie.
33 Kai Mawu Yesus e nẹ̌bihu kụ němanda manga murit'E, mase nẹ̌bera maihạ si Petrus, "Pěmehọe wọu ini, setang! Tiněnnanu e kai tiněnnan taumata; wal᷊inewe tiněnnan Duata!"
34 Bọu ene Mawu Yesus nẹ̌kuị e taumata lawọ apang ene sene ringangu manga murit'E. Mase i Sie něhengetang si sire, "I sai mapulu tumol᷊e Siạ harusẹ̌ mẹ̌timbul᷊eng kapulun batangenge, bọu e pamasaěng kuruisẹ̌ kụ tol᷊e si Siạ sěntiniạ.
35 U i sai mẹ̌tahutěndạu pẹ̌bawiahe, sarung kailangengu pẹ̌bawiahe. Arawe i sai kụ manarakangu pẹ̌bawiahe waugu Iạ dingangu waugu Injil'u Ruata, sarung mapakasal᷊amat'u watangenge.
36 Apa wue gunane su taumata e, kereu kạguwạu dunia e makoạ tataghuanenge, a kutẹu i sie kawe kailangengu pẹ̌bawiahe?
37 Makoạ bue ngae pẹ̌bawiahẹ̌ e ipěnal᷊iu apa-apa?
38 Kereu pẹ̌sěngkataue mamea mangakung Iạ dingangu těntiroku su tempon duruhaka ringangu kararalakisẹ̌ ini e, ute Ahus'u Taumata e mal᷊aing mamea mangakun taumata ene, su tempong i Sie ruměnta sarung dingangu kawasang Amang'E, tẹ̌takinangu manga malạekatẹ̌ masasusi e."