Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ Bọu ene i Paulus naněntang u Atena kụ nakoạ sol᷊ong Korintus.

² Sene i sie nẹ̌sombangken sěngkatau Yahudi arenge i Akwila, tau wọu soan Pontus. I Akwila buhụ e lai simongo wọu Italia ringangu kawinge i Priskila. I sire riměnta sol᷊ong Korintus batụu i Kaisar Klaudius seng něndolohu kěbị taumatan Yahudi e apạsěbang bọu Roma. I Paulus tamai nẹ̌tiwo si rẹ̌dua,

³ mase nẹ̌tanạ sene ringang'i sire, kụ něhal᷊ẹ̌ sěngkapěhal᷊ẹ̌ batụu hambaki sire e kai mẹ̌sul᷊ungu hambaki Paulus, kụ kai měkẹ̌koạ těndạ.

⁴ Arawe su ěllon Sabatẹ̌ e i Paulus tamai naněntiro su kanisa mědeạu makakariading tau Yahudi ringangu lai tau Yunani e mangimang si Yesus.

⁵ Ene sarạeng i Silas dẹ̌duan Timotius narěntạ e wọu Makedonia, i Paulus měngkatewe mangěnsuẹen tempone waugu měhabaru injilẹ̌ bọu anun Duata e su tau Yahudi u i Yesus e kai Ratu Mananal᷊amatẹ̌ e nikědon Duata.

⁶ Kai ual᷊ingken taumata e měngkate hanesẹ̌ dụdokạ dingangu mělẹ̌hinakang si sie, ute i Paulus měngkatewe něnontongu awul᷊ẹ̌ bọu pakeange, kere sěmbaụ tatialan pẹ̌tatahěndungangu pẹ̌sasal᷊ang sire. I sie nẹ̌bera u, "Kereu i kamene masilakạ, ute ene sembeng sal᷊ang kamene hala! Iạ e wěga wue! Kụ manětạ bọu orasẹ̌ ini tangu iạ sarung makoạ sol᷊ong anun sire wal᷊ine tau Yahudi e."

⁷ Bọu e i Paulus naněntangken sire kụ nětanạ e su wal᷊e su sěmběkang kanisa e. Bal᷊e ene kai wal᷊eng sěngkatau wal᷊ine tau Yahudi e, kaiso i sie kawe měnẹ̌němba Ruata. Arengu tau ene ute kai i Titius Yustus.

⁸ Arawe i Krispus těmbonangu kanisa e ringangkewe kal᷊awọu ral᷊ohong bal᷊ene e mạngimang su Mawu Yesus. Dingangu mal᷊awọ l᷊ai taumatang Korintus bal᷊ine e rụdaringihẹ̌ těntirong Paulus, mase i sire mạngimang su Mawu Yesus kụ bọu ene sahaniang.

⁹ Su sěhěbi tangu sural᷊ungken sěmbaụ papasilo e, Mawu e něhengetang si Paulus, "Abe katakụ! Měngkate pěněntiro kụ abe karěmmasẹ̌.

¹⁰ U Iạ e ruměndingang si kau. Tawẹu sarang sěngkatau makapẹ̌koạ dal᷊akị si kau, u kai lawọ taumata su soa ini e kai taumata-Ku."

¹¹ Ual᷊ingu ene i Paulus nẹ̌tanạ su Korintus sěntaung dingangu ěnnung u wul᷊ang karěngụ e kụ měnẹ̌něntirong hengetang u Mawu e si sire.

¹² Piạ e i Galio nakoạ guběrnurẹ̌ u Akaya, tau Yahudi e měngkatewe sěnsunduang dumokạ si Paulus, mase manuẹ̌ i sie su pěnggaghutaěng.

¹³ I sire naul᷊ịeng kabaratang ini, "Tau ini e mạmirahi taumata l᷊awọ e tadeạu pěnẹ̌němba Ruata kụ tawe nẹ̌tatal᷊ahino ringangu torat'i Musa!"

¹⁴ Kutẹu piạ i Paulus mapulu sumimbahẹ̌, Galio seng nẹ̌bera su tau Yahudi, "E tau Yahudi! Kereu ipẹ̌pangaduhang ini e kai sěmbaụ dal᷊awang arau sěmbaụ kakanoạ dal᷊akị, tangu hinone iạ mang mẹ̌sabaru pangaduhang i kamene ini.

¹⁵ Kaiso ini e kawe pẹ̌dararendehu wawera ringangu manga areng ore lai manga torat'i kamene hala e! Kụ mang i kamene hinong mapakal᷊iung kěbị ene. Iạ e reng mạdiri měhukung u manga hal᷊ẹ̌ kere ini!"

¹⁶ Bọu ene i Galio něnokol᷊i sire niapasěbang sarang l᷊ikude.

¹⁷ Tangu i sire něnamẹ si Sostenes těmbonang'u kanisa e, kụ naměbahẹ̌ si sie su těngon medang pěnggaghutaěng e. Arawe i Galio mang ta kadionge mẹ̌sěmpị u hal᷊ẹ̌ ene.

¹⁸ Bọu ene i Paulus bědang mětẹ̌tanạ marěngụ su Korintus. Bọu ene i sie něberạeng sal᷊amatẹ̌be matěntang su kěbị taumata mạngimang su tampạ ene, bọu ene němundal᷊e, ringang i Priskila rẹ̌duang Akwila sol᷊ong Siria. Su Kengkrea i Paulus nakilungguhu utạ e nạung seng nịbawalane niapakanandu ual᷊ingu kědone su Mawu.

¹⁹ Ene narěntạe su Efesus, i Paulus naněntangken Priskila rẹ̌duang Akwila bọu e simuẹ̌ sol᷊ong dal᷊ungu kanisa kụ měkẹ̌kakereapa ringangu tau Yahudi sene.

²⁰ I sire měgẹ̌gausẹ̌ u tadeạu i sie reng apakạdarěnna mẹ̌tanạ dingangi sire, kaiso i sie tawe mapulu.

²¹ Maningbe kerene, kai su tempong i sie sarung měbuạ e, i sie nẹ̌bera u, "Kereu Mawu Ruata e mapakawala, ute iạ saụbe mẹ̌sul᷊e kạpia su tampạ ini." Bọuten nẹ̌bera kerene i sie něbuạ e wọu Efesus.

²² Ene nal᷊intụ e su Kaisarea, i sie nakoạ sol᷊ong Yerusalem nẹ̌gěllịeng adatẹ̌ su ral᷊ohong jamaatẹ̌ sene, bọu ene natěpasu Antiokia.

²³ Wọuten nẹ̌tanạ sene sěngkatempo e, i sie saụete wue namundal᷊ẹ̌, něniatạ ěntanang Galatia ringangu Prigia mědeạu měmpanoghasẹ̌ pangangimangu ral᷊ohon jamaatẹ̌.

²⁴ Tangu piạko tau Yahudi sěngkatau wọu Aleksandria arenge i Apolos, narěnta su Efesus. I sie kai pande mahumbisara ringangu masingkạ-singkạ u ral᷊ohong Binohẹ Susi e,

²⁵ kutẹu seng nitěntiroěngu mẹ̌kiral᷊a těntiro mạanun Yesus. Tangu i sie měngkai mạněntiro ringangu kakakěhagẹ̌ dingangu měngkai maudu-udupẹ̌ maněntiro mạul᷊ị u i Yesus, maning buhụ e hal᷊ẹ̌ u pěnanahaning Yohanesẹ̌ e singkạ e.

²⁶ Dingangu tawẹ goẹ̌ e i Apolos nanětạ e měbẹ̌bisara su ral᷊ungu kanisa piạ e i Priskila rẹ̌duang Akwila rụdaringihẹ̌ těntirone, i sire němpěmaringangken sie sol᷊ong bal᷊e. Sene i sire měnẹ̌nualagẹ̌ si sire něngalembo l᷊ai katumange mạanun daral᷊engu munarang Mawu baugu kasasal᷊amat'u taumata wọu i Yesus Kristus.

²⁷ Bọu ene e i Apolos kai piạ kapulune makoạ sol᷊ong Akaya. Tangu taumata apang mạngimang su Mawu Yesus su Efesus němohẹ u suratẹ̌ su manga anạ u sěmbaụ apang mạngimang su Akaya e tadeạu i sire mapulu měnarimạ i Apolos. Kụ piạ e i Apolos narěnta e su Akaya, pẹ̌tatul᷊unge mambeng nal᷊ahẹ u piạ gunane masaria su apan taumata kụ ual᷊ingu kakěndagu Mawu Ruata e seng nangimang su Mawu Yesus.

²⁸ Batụ u apạ e makạl᷊ahěngking, kụ i Apolos nakawatạ tau Yahudi e su hal᷊ẹ̌ u pẹ̌dararendehẹ̌ su těngong l᷊awọ. Kụ i sie mělẹ̌lahẹ u wawerang Binohẹ Susi u kai i Yesus Datu Mananal᷊amatẹ̌ nikědo e.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 18

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI