Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ Ene i Paulus němandạ e si sire měnggaghaghuta e kụ nẹ̌bera, "Manga anạ u sěmbaụ kụ! Sarang sahěllo ini e iạ tawe nakapěndangu mamben tawẹ sal᷊aku su těngon Duata su ral᷊ungu naungku mạanun pẹ̌bawiahẹ̌ku."

² Piạ i Paulus nẹ̌bera kerene, Imang Mawantugẹ̌ i Ananias něndolohu taumata kụ dụdarisị su sěmběkang Paulus piněmeru mohong i Paulus.

³ Tangu i Paulus nẹ̌berạ e su imang mawantugẹ̌ ene, "Mawu Ruata e sarung měmeru si kau, taumata kontiang kụ měmẹ̌mělle susi! I kau kụkaiang sene mělẹ̌hukung u iạ tụtuhụ torat'i Musa, kutẹu kawe i kau sěsanu lụl᷊ampa toratẹ̌ e, kụ měngẹ̌ngoro taumata tadeạu apěmẹ̌meru si siạ!"

⁴ Taumata apang su sěmbẹ̌kang Paulusẹ̌ e nẹ̌bera si Paulus, "I kau měngkai kạsamede imang u Ruata Mawantugẹ̌!"

⁵ I Paulus simimbang, "O, iạ e wěga, manga anạ u sěmbaụ, u i sie kawe imang mawantugẹ̌. Kahěngang bue su ral᷊ungu Bukẹ̌ Susi e piạ kạbawohẹ, 'Kumbahang i kau měngkai manamedẹ̌ těmbonang u wansanu e.'"

⁶ I Paulus nakasilo u sěmbahageang bọu manga měnggaghaghuta e kai wọu i sire tau Saduki ringangu sěmbahageangkewe lai wal᷊ine ute kai i sire wọu taumatang Farisi. Ual᷊ingu ene i sie nẹ̌bera su měnggaghuta e, "Manga anạ u sěmbaụ! Iạ e kai tau Farisi, hěnton Farisi. Iạ e nilahukung sini ual᷊ingu iạ mangimang u taumata apan seng nate e sarungbe mẹ̌biahẹ̌ kapia."

⁷ Sarang i sie nẹ̌bera kerene, tau Farisi ringangu tau Saduki e nanětạ e nẹ̌darendehẹ̌, hakịu komol᷊ang ene napahiạ duang kamonaěng.

⁸ (Batụ u ungkuěng u tau Yahudi e, taumata nate e seng tawe saụ mẹ̌biahẹ̌ kapia, dingangu tawẹ apa malạekatẹ̌ e, ringangkewe lai manga rohkẹ̌ e tawe apa; arawe tau Farisi e mạngimang u sarungbe piạ kěbị tamai ene.)

⁹ Tangu nẹ̌ganohạ e marehe. Pirang katau taumatang Farisi e nakoạ mananěntiro agama e němpẹ̌darisị kụ dudokạ kahěnga-hěngang. Angkuěng i sire: "Tumuhụ kasingkạ i kami e, tau ěndaị e tawẹ sal᷊ane sarang kadidị-didị! Aramanung mamben těngadẹ̌ piạbe rohkẹ̌ arau malạekatẹ̌ e kụ měbẹ̌bisaran sie!"

¹⁰ Pẹ̌dararendehẹ̌ ene nakoạ e keren kasěllahe hakịu koměndang e natakụ kibasinẹ u i Paulus kai sarung pẹ̌tatal᷊iwungang i sire pateěng. Kụ i sie něndolohu wuntuangu sordado e piněngal᷊ạ si Paulus wọu tal᷊oaran sire e ringangu pinẹ̌bawa si sie sol᷊ong markasẹ̌.

¹¹ Su hěbi tuhụ e Mawu Yesus dimarisị su sěndihang i Paulus kụ nẹ̌bera u, "Pakatarimạ bue naungu e! I kau e seng nẹ̌sahidin Iạ e su Yerusalem. I kau e hědon sarung mẹ̌sahidin ene lai su Roma."

¹² Sěngkariọěllone mal᷊uka-l᷊ukadẹ̌ tau Yahudi e nanětạ e němpěngindorẹ. I sire němpẹ̌salu tawe kumaěng dingangu tawe manginung, kereu i sire tanakạpate si Paulus.

¹³ Piạ kal᷊imam pul᷊one su kataune taumata e němpěngindorẹ.

¹⁴ I sire něngkakoạ sol᷊ong anung manga imang těmbonange ringangu manga těmbonang u tau Yahudi apidu nẹ̌bera, "I kami e seng nẹ̌salu sěngkapẹ̌salu u tawe kumaěng dingangu tawe manginung apa-apa kereu tawe nakạpate si Paulus.

¹⁵ Ho, ini e manga anạ u sěmbaụ dingangkewen manga měnggaghuta e mapiawe němpěndingọ u suratẹ̌ su apang koměndangu wuntuang bọu Roma e kụ pẹ̌dorong si sie pẹ̌bawa si Paulus kapia pẹ̌těngong kamene, tabidạu i kamene mapulu saụ mananẹ̌sui perkarane pakaunsu-unsui. Kụ i kami e seng sadia waugu měmate si sie těntal᷊ang ta nạhumpạ u ini."

¹⁶ Arawe anạ u wawineng Paulusẹ̌ e nakaringihẹ̌ niusu kindorẹ ene. Tangu i sie nakoạ e sol᷊ong markasẹ̌ e kụ něhabaru hal᷊ẹ̌ ene si Paulus.

¹⁷ I Paulus mase nẹ̌kuị e sěngkatau pěrwira kụ nẹ̌bera si sie, "Paringangko umbaseng ini e sol᷊ong anung koměndang; batụu i sie kai mapulu piạ u ipaul᷊ị e si sie."

¹⁸ Pěrwira ene němaringangke rariọ umbaseng ene sol᷊ong anung koměndang kụ nẹ̌bera angkuěng, "Paulus, taumatang hukumang ene, nẹ̌kui si siạ, kụ nẹ̌dorong si siạ tadeạu pěmẹ̌maringang rariọ umbaseng ini e sol᷊ong anun Tuang; u kai piạ u hinong takụ ihabarẹ̌."

¹⁹ Koměndang ene něngumbelẹ e l᷊imang dariọ umbaseng ene kụ nipakaghea sol᷊ong sěndihang e kụ pinakiwal᷊oěng, "Kai maul᷊ị u apa si siạ i kau e?"

²⁰ Dariọ umbaseng e simimbang u, "Tau Yahudi e seng sěngkapẹ̌gaghighilẹ̌ u mẹ̌dorong takadeạu i Tuang pẹ̌bawa si Paulus apẹ̌těngon Měnggaghaghuta Agama e rịěllo, mẹ̌sul᷊ungu i sire mapulu saụ měněsui perkarane pakaunsu-unsui.

²¹ Kai kumbahangbe i Tuang mahimang dorong i sire, batụu kai piạ kal᷊imam pul᷊one su kataune taumata kapěkẹ̌kěmbunine mědeạu měhěgạ si sie sural᷊eng. I sire kěbị e seng němpẹ̌salu tawe kumaěng dingangu tawe manginung kereu i sire tawe nakạpate si Paulus. Kụ ini e i sire sembeng sadia; kụ kate měngẹ̌ngampal᷊ẹ̌ sasimbang i Tuang samatang."

²² Koměndang ene nẹ̌bera, "Kumbahang měhabarẹ̌ si sai-sai, u i kau kawe seng naul᷊ị u ini e si siạ." Bọu ene i sire něndolohu rariọ umbaseng ene pinakapul᷊ẹ.

²³ Bọu e koměndang ene nẹ̌kuị e pěrwira ruang katau, mase i sie nẹ̌bera si sire, "Diahiko sordado rua hasụ su kataune ringangu těntara sụsake kawal᷊o e pitum pul᷊o su kataune, dingangu těntara piạ dal᷊eange rua hasụ su kataune kụ apẹ̌bua l᷊ai sol᷊ong Kaisarea měntěhang hěbi pukul᷊ẹ̌ sio.

²⁴ Diahieko l᷊ai kawal᷊one i Paulus pakisakei, kụ tondako i sie sarang mahumpạu anun Guběrnurẹ̌ i Feliks kụ tawẹbe kurange apa."

²⁵ Mase koměndang ene němohẹ u suratẹ̌ bawerane kere ini,

²⁶ "Su mawu Guběrnurẹ̌ i Feliks lẹ̌adateng, tabeạ bọ'i Klaudius Lisias!

²⁷ Tau ini e seng nịsasamẹ u tau Yahudi kụ seng masarạ pateěng i sire kai manga iạ tawe riměnta ringangu wuntuang u těntaraku e kụ něngambang si sie; batụu iạ kai nakaringihẹ̌ u i sie kai anạ u kawanuang Roma.

²⁸ Ual᷊ingu iạ kai mapulu masingkạ u kai apa ngae sal᷊ane kụ ilẹ̌ěnsil'i sire si sie, mědeạu takụ iwawa sol᷊ong Pěnggaghutaěngu Agamang sire.

²⁹ Kutẹu i sie nạung tawe nẹ̌koạbe apa-apa kụ i sie hinong sigěsakengu papate arau itahungkụ. Laěnsil'i sire si sie kětạbeng ual᷊ingu piạ kal᷊ahěmpukange ringangu toratu agamang sire hala e.

³⁰ Bọu ene iạ nipaul᷊ikangu kai piạ karaki ral᷊akisẹ̌ bọu tau Yahudi e si sie. Hakịu sauneng takụ pinakiěntudẹ̌ i sie su anun Tuang Guběrnurẹ̌. Kụ iạ e seng dimolohu apan němpěngěnsil'i sie apěbẹ̌bawa pangaduhang i sire e mạanuewen sie si Tuang."

³¹ Tangu manga těntara e němpẹ̌karadiahangke munarang sire. I sire e němpěngal᷊ạ e si Paulus kụ němpẹ̌bawa si sie hěbi ene lai sol᷊ong Antipatris.

³² Sěngkariọěllone i sire napakawalan buntuangu sumasake kawal᷊o něnẹ̌pasu raral᷊eng dingang i Paulus, kụ i sire hala e nẹ̌bal᷊ị kapia sol᷊ong markasẹ̌.

³³ Ene wuntuangu těntara sumasake kawal᷊o e nahumpạ e su Kaisarea, i sire něhabaren suratẹ̌ ene su guběrnurẹ̌, kụ bọu ene něnarakang i Paulus si sie.

³⁴ Sarạeng guběrnurẹ̌ e nasuẹen basane suratẹ̌ e, i sie nakiwal᷊o si Paulus, měnsang kai wọu apa asal᷊e. Ene i sie nasingkạ e u i Paulusẹ̌ e kai wọu Kilikia asal᷊e,

³⁵ ute i sie nẹ̌berạ u, "Kerenẹ e! Iạ hědon mananẹ̌sui pěrkaranu, kụ kamageng u i sire apan němpẹ̌pangaduhang i kau e seng marěnta sini." Bọu ene i sie něngoro tadeạu i Paulus pakịaresẹ̌ su ral᷊ungu wal᷊en Datu i Herodes.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 23

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI