Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ Kutẹu i Saulus měngkate sěntiniạ wẹ̌bal᷊ẹ̌bidangu mapulu měmate manga murit'u Mawu Yesus. I sie nakoạ sol᷊ong anung imang mawantugẹ̌,

² kụ mẹ̌dorong surat'u kawasa makoạ sol᷊ong anung měngangahạ u jamạat'u tau Yahudi su Damsyik, tadeạu kereu piạ u kaẹ̌bakeng e apan mạngimang Mawu Yesus paị sene, i sie makapěnamẹ si sire bọu e makapẹ̌bawa si sire sol᷊ong Yerusalem.

³ Ene kạdal᷊enge sol᷊ong Damsyik, kụ sarạeng masandigu soa ene, sěngkianu piạ e tualagẹ̌ bọu l᷊angị simarang něliwung si Saulus.

⁴ I sie naěnsạ e su ěntana nakaringihẹ̌ tingihẹ̌ mẹ̌bẹ̌bera si sie, "Saulus, Saulus! Unụe i kau mẹ̌tingkaị Siạ?"

⁵ "Kai i sai i Kau, Tuang?" angkuěng i Saulus. Tingihẹ̌ ene simimbangu, "Seng Iạ e i Yesus, tẹ̌tingkaitangu.

⁶ Kai ini e pẹ̌bangungke ringangu suẹ̌ e su soa. Kụ sene sarung ipaul᷊ị si kau apa hinong koatengu."

⁷ Taumata apan timol᷊e ringangi Saulus himěkosẹ̌ hakịu něngkarěmmasẹ̌; ual᷊ingu i sire nakaringihẹ̌be piạ tingihẹ̌ ene, kai tawe nakasilo taumata sarang sěngkatau.

⁸ Mase i Saulus dimarisị kụ namekesẹ̌ matane, kaiso matane seng tawe makasasilo apa. Kụ i sire měngkatewe něngumbelẹ limane kụ něnata si sie sumuẹ̌ su Damsyik.

⁹ Těllu ěllo karěngụ e i sie tawe makasasilo, dingangu karěngụ u ene i sie tawe kumakaěng dingangu tawe měnganginung.

¹⁰ Su Damsyik kai piạ sěngkatau murit'u Mawu Yesus arenge i Ananias. Su ral᷊ungu papasilo sěnsul᷊e, Mawu e něhengetang si sie. Angkuěng e, "Ananias!" I Ananias simimbang, "Iạ, Mawu."

¹¹ Ene Mawu e něhengetang, "Pẹ̌buạ e pakal᷊ighạ. Dakọe kakoạ sol᷊ong bal᷊eng Yudas su Ral᷊eng Matul᷊idẹ̌. Pakiwal᷊oko sene tau arenge i Saulus bọu soan Tarsus. Tau ene kapẹ̌kẹ̌kal᷊iomanenge,

¹² kụ su ral᷊ungu papasilo sěmbaụ tangu i sie nakasilo tau esẹ sěngkatau arenge i Ananias, diměnta su anune, kụ naněllidu l᷊imane su wowong pusige tadeạu i sie saụbe makasilo kapia."

¹³ I Ananias simimbang, "Mawu, iạ seng nakaringihẹ̌, mal᷊awọ taumata mạhumbisaran tau ini, něngalembọ e su hal᷊ẹ̌ u pẹ̌tatatingkaị kụ seng nịkakoạ e su kawanuan'U su Yerusalem.

¹⁴ Kụ orasẹ̌ ini e i sie seng diměnta sini niapakawalan manga imang těmbonange ipěnẹ̌namẹ kěbị apang měmpẹ̌kẹ̌kal᷊iomaneng si Kau e."

¹⁵ Arawe Mawu e něhengetang si Ananias, "Měngkate tamai! Batụ u Iạ e seng němile si sie mẹ̌deạu mẹ̌tangkiang si Siạ, tadeạu i sie měhabar'u Iạ su manga kawanua wal᷊ine kụ ta nasowa su agamang Yahudi ringangu su manga mararatu ringangkewen su manga kawanuan Israel.

¹⁶ Dingangu Iạ sẹ̌saku sarung mapakasilo si sie kal᷊awọu sunsara kụ hinong ipẹ̌tatahange suwụ u areng-Ku e."

¹⁷ Tangu i Ananias e měngkatewe natamai sol᷊ong bal᷊e ene kụ naněllidu l᷊imane su pusig'i Saulus. "Saulus," angkuěng i Ananias, "Mawu Yesus kụ nikasilonu su wěntan dal᷊eng kụ piạ i kau kạdamahine, kụ kai i Sie něngoro si siạ apạděnta tadeạu i kau saụbe lai makasilo ringangu kal᷊ohoěngu Rohkẹ̌ u Ruata e."

¹⁸ Su tempo ene lai piạko apa kere onạ u kinạ natontong bọu matan Saulus kụ i sie nakasilo kapia. Tangu i sie nẹ̌bangungke, kụ bọu ene nakisahani.

¹⁹ Kụ bọuten kimaěnge, i sie natoghasẹ̌ kapia. I Saulus nẹ̌tanạ su Damsyik dingangu manga murit'u Mawu Yesus diọ manga pira ěllo.

²⁰ I sie seng dingangu tamai nakoạ sol᷊ong manga wal᷊eng pẹ̌kakal᷊iomanengang kụ nanětạe mělẹ̌habar'i Yesus e kai Ahus'u Ruata.

²¹ Kěbị taumata e němpẹ̌dal᷊inaụ nakaringihẹ̌ si Saulus. I sire němpẹ̌bera, "Bal᷊inewe i sie nạung su Yerusalem seng němate kěbị taumata mạngimang su Mawu Yesus? I sie riměnta sini mahunẹu kawe nạung měnamẹ dingangu mẹ̌bawa si sire sol᷊ong anun manga imang těmbonange!"

²² Kai i Saulus e kakạděngụ e sauneng kakạtoghase těntirone e. Manga apạ e nakoạ sasahidi ilẹ̌habare mạanun Yesus mambeng mạnoghasẹ̌ u i Yesus kai Ratu Měnanal᷊amatẹ̌, hakịeweng tau Yahudi su Damsyikẹ̌ e seng tawẹ u rumarendehẹ̌.

²³ Nal᷊iụ e manga pira ěllo karěngụ e, tau Yahudi e sěngkanaung měmate si Saulus.

²⁴ Kaiso karaking sire kai kinasingkatenge. Ěllo hěbi i sire měngẹ̌ngampal᷊ẹ̌ su pasěllangeng u soa mětẹ̌tinggạ měmate si sie.

²⁵ Arawe su sěhěbi e manga murit'i Saulus němpangal᷊ạ si sie, kụ něngul᷊uh'i sie su ral᷊ungu hiang niapal᷊iu wọu wowom bakudu soa.

²⁶ I Saulus nakoạ sol᷊ong Yerusalem, kụ paị sene i sie nẹ̌těngkatakidẹ̌ dingangu manga murit'i Yesus. Kaiso i sire kai mạtakụ i sie, batụu i sire tawe mangimang si sie, i sie měnsangbe kahěnga-hěngang nakoạ murit'u Mawu Yesus.

²⁷ Bọu ene i Barnabas diměnta su anune, kụ nagěntud'i sie sol᷊ong anun manga rarolohang. I Barnabas nẹ̌běke si sire kakakoạ i Saulus nakasilo Mawu e su raral᷊engang dingangu kereapa kakakoạ u Mawu e nẹ̌bisaran sie. I Barnabas mal᷊aing měbẹ̌běkeng kawahaning naung'i Saulus mạněntiro su Damsyik su ral᷊ungu areng'i Yesus.

²⁸ Ual᷊ingu ene tangu i Saulus nẹ̌tanạ dingangi sire, kụ měnẹ̌nasẹ̌ dingangu tawẹ takụ e su kaguwạu Yerusalem dingangu arengu Mawu.

²⁹ I sie měbẹ̌bisara ringangu mědẹ̌darendehẹ̌ lai ringangu tau Yahudi měbẹ̌beran Yunani, kaiso i sire mělẹ̌hingidu měmate si sie.

³⁰ Piạ e taumata mangimang bal᷊ine e masingkạ u hal᷊ẹ̌ ene, i sire nanondang Saulus sol᷊ong Kaisarea, buhuẹ něndoloh'i sie sol᷊ong Tarsus.

³¹ Tangu jamaatẹ̌ su kaguwạu Yudea, Galilea ringangu Samaria něngkal᷊enehẹ̌. Ual᷊ingken tul᷊umangu Rohkẹ̌ u Ruata, dingangu katatakụ su Mawu e, manga jamaatẹ̌ e nahuntinambang katoghase ringangu kal᷊awọe.

³² I Petrus e lụluhu mětẹ̌tiwo apan jamạatẹ̌. Piạ sahěllo i sie nẹ̌tiwo ral᷊ohon jamạatẹ̌ apang měmpẹ̌tẹ̌tanạ su Lida.

³³ Sene i sie nẹ̌sombangken sěngkatau esẹ arenge i Eneas, badange nipatene kụ seng tamakawangung bọu tatikilange su ral᷊ungu ual᷊u taung karěngụ e.

³⁴ I Petrus nẹ̌bera si Eneas, "Eneas, i Yesus Kristus mapakapiang kau. Pẹ̌bangungke kụ komol᷊e raral᷊okaěngu." Su tempo ene lai i Eneas nẹ̌bangung.

³⁵ Patikụ tumanạ u Lida ringangu Saron nakasilo si Eneas, kụ bọu ene i sire kěbị e nangimang su Mawu.

³⁶ Su Yope nạung kai piạ sěngkatau wawine arenge i Tabita. I sie mạngimang si Yesus. (Arenge su weran Yunani e kai i Dorkas, mangal᷊ene rusa.) I sie makěhagẹ̌ mẹ̌koạ mapia ringangu mẹ̌tul᷊ungu taumata masusa.

³⁷ Su tempo ene i sie kai masakị kụ bọu ene nate. Sarạeng maiete nịdarenọ e, masene nipěllọ su huange su wowone.

³⁸ Yope tawe tumanịu marau wọu Lida. Kụ su tempon manga murit'i Yesus su Yope e nakaringihẹ̌ u i Petrus e kai ene su Lida, ute i sire něndolohu ruang katau u nakoạ sol᷊ong anun Petrus pělẹ̌habaru tatanata kere ini, "Lighạko ramahi kụ aị dararěna."

³⁹ I Petrus měngkatewe nẹ̌bawal᷊ikẹ̌kasẹ̌ nẹ̌bangung kụ timol᷊e si sire. Nasongọ e sene, i sire niwawa sol᷊ong kamarẹ̌ su wowone. Kěbị apang bal᷊u sene němpěliwungke si Petrus kạpahungkiạ e apidu napasilon manga pakeang dingangu lahaweng nighepẹ i Dorkasẹ̌ baug'i sire su tempon i sie reng biahẹ̌.

⁴⁰ I Petrus něngoro si sire nipasěbang kěbị, kụ i sie němul᷊angeng bọu e nẹ̌kal᷊iomaneng. Bọu ene i sie timatěngọe maieti Dorkas kụ nẹ̌bera, "Tabita, pẹ̌bangungke!" Tangu i Dorkas němekese matane, kutẹu nakasilọ e si Petrus i sie kimaiangke.

⁴¹ Bọu e i Petrus něngumpaede limane kụ nẹ̌tul᷊ung i sie niapararisị. Mase i Petrus nẹ̌kuị e taumata mạngimang sene e sěngkakui ringangu manga wawine wal᷊u e, kụ nanarakang i Dorkas kụ seng nẹ̌biahẹ̌ e si sire e.

⁴² Habarẹ̌ ini e kinasingkateng napěpidẹ̌ su kaguwạu soan Yope, hakịu mal᷊awọ taumata mạngimang su Mawu Yesus Datu Mananal᷊amat'i sire.

⁴³ I Petrus nẹ̌tanạ l᷊ai sene manga pira ěllo su Yope su anun Simon, i anu tahasamẹ pising binatang.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 9

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI