Alkitab Karaoke

Loading audio...

Catatan: Perhitungan audio timestamp (ketepatan waktu antara audio dan teks) berdasarkan perhitungan mesin / algoritma.

¹ Imang mawantugẹ̌ nakiwal᷊o si Stefanus, "Lẹ̌ěnnaěng, kěbị apan niweran tau ene e kahěngang bue?"

² I Stefanus simimbang, "Manga anạ u sěmbaụ dingangu manga mawu lẹ̌adateng! Kěnangko pěmpẹ̌daringihẹ̌ si siạ! Kal᷊amonan i upung i kitẹ i Abraham něngal᷊ing banua sol᷊ong Haran, su tempo ene i sie wědang mạtanạ su Mesopotamia, Duata mawantugẹ̌ e riměnta su anun sie,

³ ringangu nẹ̌bera, 'Těntangke wanuanu ringangu manga anạ u sěmbaụ u. Kakoạko sol᷊ong soa kụ sarung Takụ itěbọ si kau.'

⁴ Tangu i Abraham e naněntangken soan Kasdim, kụ bọu ene něngal᷊ing sol᷊ong Haran. Samuring amang i Abraham nairị, Mawu Ruata e napakariadin Abraham niapěngal᷊ing sol᷊ong banua ini pẹ̌tẹ̌tanakeng i kamene manga anạ u sěmbaụ dingangu manga mawu patikụ su tempo ini.

⁵ Su tempo ene tawẹ kadiongeng manga sěngkempang bọu wanua ini e nionggọ u Mawu Ruata e si Abraham makoạ pusakạ e, kadiongkate manga sěntakạ u pal᷊edu laedẹ̌ kasariane. Kai Mawu Ruata e nẹ̌kědo wue u i Sie sarung měngonggọ u ene si Abraham makoạ pusakạ i Abraham sarang manga hitene. Kutẹu su tempo ene i Abraham kai tawẹ apa anạ e.

⁶ Kaiso seng ini e ilẹ̌habar'u Mawu e si sie, 'Hitenu e sarung matanạ kere taumata raghị su tampạ bal᷊ine. Taumata su soa ene sarung mẹ̌tahuěllang si sire ringangu matingkaị mẹ̌koạ si sire karěngụ u ěpạ u hasụ su taunge.

⁷ Arawe Iạ e sarung měhukungu wansa kụ mẹ̌tahuěllang i sire ungkuěngu Mawu Ruata, kụ i sire sarung sumẹ̌bang bọu wanua ene kụ sarungbe měmpẹ̌tahamawu si Siạ su tampạ ini.'

⁸ Bọuten nẹ̌bera kerene ute, pẹ̌kakakědo ene nitahutěngadengken Duata su hal᷊ẹ̌ u pẹ̌sasasunatẹ̌. Tangu bọu e i Ishakẹ̌ e, anạ i Abraham nipěhěndingke i Abraham něnunaten sie su tempon i sie umure ual᷊u ěllo. Bọu e i Ishakẹ̌ e mal᷊aing nanunatẹ̌ anạ e i Yakub. Kụ i Yakub e mal᷊aing nanunatẹ̌ manga anạ e i sire mapul᷊o dua su kataune nakoạ i upung u tau Yahudi.

⁹ Manga i upung i kitẹ e němpananoi si Yusup, hakịu i sire němpẹ̌bal᷊ụ i sie nakoạ ěllangu tau Misirẹ̌. Kai Mawu Ruata e mang mạněntanudẹ̌ si sie,

¹⁰ kụ mang něliun sie wọu kal᷊awọu haghin susane. Mawu Ruata e mang něngonggọ u naung matahuěnna ringangu kapelẹesa su tempọeng i sie mẹ̌těngon Pirong datun Misirẹ̌, hakịu i Pirong něhengkẹ i sie nakoạ guběrnurẹ̌ su wanuan Misirẹ̌ dingangu měngangawasa su wanalang Pirong.

¹¹ Bọu ene piạko karal᷊unusẹ̌ masaria nariadi su kạguwạu Misirẹ̌ dingangu Kanaan kụ taumata e měngkate apa masigěsạ-sigěsạ. I upung i kitẹ e tate makaěbạ kaěng i sire.

¹² Tangu piạ e i Yakub nakaringihẹ̌ kai piạ gandung su Misirẹ̌ i sie něndolohen manga anạ e tangu i upung i kitẹ e něngkakoạ e sol᷊ong ene su kahumotongange.

¹³ Kụ piạ i sire tamai su karuan sul᷊ene, i Yusup kai naul᷊ị su manga anạ u sěngkataune u i sie kai i Yusup. Buhụe su tempo ene datung Misirẹ̌ e nakakasingkạ u manga anạ u sěmbaụ i Yusup.

¹⁴ Bọu ene i Yusup něndingọen habarẹ̌ si amang e i Yakub, mědeạu i sie ringangu kal᷊awọu manga anạ -- pulunge iapěngẹ̌ngal᷊ing banua sol᷊ong Misirẹ̌ e -- kụ kěbị tangu pitum pul᷊o l᷊ima su kataune.

¹⁵ Tangu i Yakub e rimẹ̌sungke sol᷊ong Misirẹ̌ e, hakịeweng sene tangu i sie ringangu i upung i kitẹ e něngkapul᷊ẹ asal᷊ẹ̌.

¹⁶ Maiet'i sire e wọu e niwal᷊ị kapia sol᷊ong Sikem kụ nilěbing su pěndal᷊ěbingang seng niwaehang u kal᷊awọu roit'i Abraham bọu manga pal᷊ahěnton Hemorẹ̌ e su Sikem.

¹⁷ Ene seng maraning tempone Mawu Ruata e mapakasěhụeng kědon'E si Abraham, kutẹu kawanuang kitẹ su Misirẹ̌ e kai seng nahuntinambang kal᷊awọ e.

¹⁸ Kasueěnge ute, piạ sěngkatau ratu wal᷊ine e kụ i sie wěgawen Yusup, kụ nẹ̌parenta su Misirẹ̌.

¹⁹ Datu ene tangu mapětẹ̌taghunalang u kawanuang kitẹ e, kutẹu l᷊ai matingkaị mẹ̌koạ manga i upung i kitẹ e. I sie měnẹ̌nahowong si sire tadeạu i sire apẹ̌děnděmmẹ manga rariọ darodọ deng buhu l᷊ahanạ e tadeạu mawanti kụ mate.

²⁰ Kụ su tempo ene tangu i Musa e piněhěnding kụ i sie enẹ e kaholẹ e. Těllu wul᷊ang karěngụ e i sie tẹ̌tangkianeng su wal᷊en amang e,

²¹ kụ sarạeng i sie nirěmmẹ, ute i sie kai nial᷊ạ u sangiang ahus'i Pirong něngal᷊ạ si sie, mase nịlahiking e kere anạ e sẹ̌sane.

²² Kěbị apang kasingkạ u tau Misirẹ̌ e nasuẹen těntirone si sie, hakịu i sie nakoạ taumata makawasa su wawera ringangu su kakanoạ e.

²³ Piạ i Musa umure ěpạ u pul᷊o su taunge, karakine ute, kai mapulu měmanda kakakoạ u kawanuane tau Israel.

²⁴ Mase i sie nakasilọ e sěngkatau wọu i sire tẹ̌tingkaitang u tau Misirẹ̌. Tangu i sie timatawangke si anu tẹ̌tingkaitang kụ němate tau Misirẹ̌ ene.

²⁵ I Musa mělẹ̌harapẹ̌ u kawanuane sarung makaěnna u Mawu Ruata e seng nẹ̌pakẹ i sie pělẹ̌liun sire. Kutẹu nal᷊ahẹ u i sire kai tawe nakaěnna.

²⁶ Sěngkariọěllone i sie nakasiloko l᷊ai tau Israel duang katau měkẹ̌kakoka, kụ i sie mědẹ̌deạ dal᷊engu mapẹ̌dameng dẹ̌dua. Nẹ̌berạete i sie u, 'I rua e kai tamahuari. Unụe i rua e kai měkẹ̌kakoka?'

²⁷ Kai i anu něngoka hapị e ene e něnuhud'i Musa sarang biwihe apidu nẹ̌bera, 'Kai i sai něnduị i kau nakoạ těmbonang dingangu mělahukung i kami e?

²⁸ Apa i kau mal᷊aing mapulu měmate si siạ kerẹewe lai i kau němate tau Misirẹ̌ e kahěbi?'

²⁹ Ene sarạeng i Musa e nakaringihẹ̌ apang kụ niwerang tau ěndaị e, i Musa timal᷊ang bọu Misirẹ̌ kụ bọu ene nẹ̌tanạ su soan Midian. Kụ sene i sie nakahombangke anạ e rarua.

³⁰ Ěpạ u pul᷊o su taunge samuring ene piạ e sěngkatau malạekatẹ̌ diměnta sol᷊ong anun Musa su kěhu l᷊inggi maraning Bul᷊ud'u Sinai. Malạekatẹ̌ ene riměnta su ral᷊ungu putung su piạ gahundunge apidu kạděllịe.

³¹ I Musa e naherangke nakasilo hal᷊ẹ̌ ene, hakịu i sie nẹ̌těngkaranị e mědeạu makakasingkạ u kai apa ene. Bọu e i sie nakaringihẹ̌ tingih'u Mawu něhengetang,

³² 'Iạ e kai Ruatang i upung i kamene; Iạ e kai Ruatan Abraham, Ishak, dingangi Yakub.' I Musa e kimendẹen takụ e kụ seng tawe wahani lai měmanda sol᷊ong gahundunge ene.

³³ Bọu ene Mawu něhengetang kapia, 'Luạko sandalẹ̌ kạdal᷊uhe ene e, u ěntana rẹ̌darisikangu ene e kai ěntana susi.

³⁴ Iạ e seng nakasilo ringangu nakaěnna kereapa likibu kasasigěsạ u kawanua-Ku e su Misirẹ̌ e. Iạ seng nakaringihẹ̌ laoghọ i sire hakịu Iạ e nẹ̌těngkatěntung baugu měngambang si sire. Iạ e sarung měndolohi kau pẹ̌sul᷊e kapia sol᷊ong Misirẹ̌.'

³⁵ I Musa ini e kai i Musa tawe niakung tau Israel dingangu tawe nitarimạ u wawera ini, 'Kai i sai něnduị i kau nakoạ těmbonang e ringangu mělahukung i kami e?' Kutẹu mang i sie niroloh'u Mawu Ruata e nakoạ těmbonang e ringangu měngangambang, ual᷊ingu ontol᷊u malạekatẹ̌ e kụ diměnta si sie su ghahundunge kụ dụděllị ene.

³⁶ I Musa ene e kai těmbonang u kawanuan Israel simẹ̌bang bọu Misirẹ̌ kapěkẹ̌koạ e manga tanda makạdal᷊inaụ, dingangu apạeweng makạl᷊aherang tạ sihinge su Misirẹ̌, su Laudẹ̌ Mahamụ e, ringangu su wanua l᷊inggi karěngụ u ěpạ u pul᷊o su taunge.

³⁷ Seng i sie lai i Musa kụ nẹ̌bera su tau Israel, 'Mawu Ruata e sarung měngonggọ u sěngkatau nabi si kamene kụ nipile wọu tal᷊oarang kamene hala e, kerẹewe i Sie němile si siạ.'

³⁸ Seng i Musa e wọu tal᷊oarang kawanuan Israel su kěhu l᷊inggi, nakoạ mananal᷊oara waugu malạekatẹ̌ e kụ měbẹ̌bisaran sie su Wul᷊ud'u Sinai ringangu manga i upung i kitẹ e. Seng i sie něnarimạ u hengetang kụ biahẹ̌ e wọu anun Duata mědeạu itěpasẹ̌ si kitẹ.

³⁹ Maningbe lai kerene i upung i kitẹ e tawe mapulu tumuhụ si sie. I sire e kawe mạdirin sie ringangu mapulu mẹ̌sul᷊e kapia sol᷊ong Misirẹ̌.

⁴⁰ I sire nẹ̌bera si Harun, 'Pẹ̌koạko mahan duata e waug'i kami, tadeạu manga mahan duata ene e měngahạ i kami. Batụ u i kami e sembelaing běga wue apang kụ mariadi si Musa e kụ něngahạ i kami e napasẹ̌bang bọu Misirẹ̌!'

⁴¹ Mase su tempo ene i sire nẹ̌koạ e tul᷊adang anạ u sapi e sěmbaụ, bọu e i sire mạnarakangkeng sasěmba su tul᷊ada ene, ringangu němpẹ̌koạ sal᷊iwangu měmantugẹ̌ awẹ kinoạ i sire hala e.

⁴² Tangu Mawu Ruata e naněntang i sire ringangu napakawalang sire niapẹ̌sul᷊ěgihẹ̌ manga wituing su l᷊angị e. Ene e natuhụ kere mạbawohẹ su ral᷊ungu bukẹ̌ u manga nabi. Kere ini, 'Ei kamene tau Israel! Kai wal᷊inewe waugu Iạ i kamene nạung měmpạmotọ dingangu měmpạngěntudu sasěmba binatang gěnnang u ěpạ u pul᷊o su taunge karěngụ e su kěhu l᷊inggi e.

⁴³ Kawe selong pakal᷊uang'i Molokhẹ̌ e wẹ̌bawaěng i kamene itẹ̌takidewe lai ringangu tul᷊ada'ng bituing pakal᷊uang'u, kụ kai i Refan; kụ kai ene e tul᷊ada nạung kinoạ i kamene e mẹ̌deạu sěmbaěng. Ual᷊ingu ene Iạ e sarung měnděmẹ i kamene pakarau sol᷊ong pai sěmběka su wanuang Babelẹ̌.'

⁴⁴ Selo tampạ u Mawu Ruata e ruměnta su anun taumata kẹ̌kaěbakeng i upung i kitẹ su wanua l᷊inggi. Selo ene nipětị baugu laoron Duata e si Musa ringangu tụtuhụewe umbaghane nitodẹ u Mawu Ruata e si Musa.

⁴⁵ Bọu e selo ene tangú nawawa turusẹ̌ kahian i upung i kitẹ e su tempong i sire ringangi Yosua kụ tamai němul᷊aho soang kitẹ ini e bọu kawasang haghing bansa kụ nitokol᷊u Ruata su těngon sire. Selo ene měngkai těbe ene sene sarang tempon Daud.

⁴⁶ I Daud e nakal᷊uasẹ̌ naung u Ruata kụ nẹ̌dorong si Sie, tadeạu i sie ipakawala měmětị bal᷊e waugu Ruata kụ tẹ̌tahamawuang i Yakub ene.

⁴⁷ Kai i Salomo e něndarisịu wanala waug'u Ruata.

⁴⁸ Sěmbal᷊iau Mawu Kasěllahenge tawe mẹ̌tanạ su wal᷊e nikoạ u taumata u su ral᷊ungu bukẹ̌ u manga nabi e kạbawohẹ kere ini,

⁴⁹ 'Langị e kai kal᷊aintol᷊angeng-Ku, dingangu wanua e kai laěmpahẹ̌ laedẹ̌-Ku. Kai wal᷊eng apa koateng i kamene waugu Iạ e? Kai mangirul᷊e suapa tangu Iạ e?

⁵⁰ Kai wal᷊inewe Iạ sẹ̌saku ngae něndiadi patikụ?' ungkuěng u Mawu.

⁵¹ Bal᷊inewe mal᷊ongkọ kětị u těmbọ i kamene ringangu kai apạ e kasigěsạ i kamene rumaringihẹ̌ Duata! Kai nẹ̌bengelẹ̌ katědụ tangú tul᷊ing kamene ipẹ̌daringihẹ̌ hengetangu Mawu! I kamene mambeng mẹ̌sul᷊ung i upung i kamene tawẹ beonge, měngkate mapulu rumokạ Dokẹ̌ Susi e!

⁵² I sai wue, manga nabi e ta nịdal᷊akitang i upung i kamene? I sire e kai němpěmate manga rarolohang u Mawu nạung kal᷊amona e seng namohang u Ěllangu Mawu maadilẹ̌ e sarung duměnta. Kụ ini e i kamene něndal᷊aị dingangu němate Ěllangu Mawu ene.

⁵³ Manga malạekatẹ̌ e seng němpěhabaru hengetangu Mawu e si kamene, kai i kamene mang ta tumuhụ si Sie!"

⁵⁴ Kerene, manga Měnggaghuta Agama e nakaringihẹ̌ patikụ bawerang Stefanus, i sire měngkate apa natědụ naung i sire ringangu nẹ̌bawal᷊uang marasai si sie.

⁵⁵ Arawe i Stefanus nikanoakengu Rohkẹ̌ u Ruata, kụ měngkate rụdal᷊ingara sol᷊ong l᷊angị. I sie nakasilọe kawawantug'u Ruata ringangu Mawu Yesus rudarisị su tampạ u makawasa, su koanengu Ruata.

⁵⁶ "Kakělla," ungkuěng i Stefanus, "iạ e nakasilo sorga natope ringangu Ahusu Taumata e rụdarisị su koaneng u Mawu Ruata!"

⁵⁷ Manga měnggaghuta e němpaněnsingke tul᷊in sire kapẹ̌bansage, bọu ene i sire sěngkahindọ timěmbo si Stefanus.

⁵⁸ I sire něhiuden sie sarang l᷊ikudu soa mase nipẹ̌dal᷊aěntungang u watu. I sai-sain němpẹ̌sahiding kakakoạ ene němpaněntangu lakụ i sire su sěngkatau umbaseng arenge i Saulus.

⁵⁹ Ene i sire kạpěngěntungeng batu si Stefanus, kutẹu i Stefanusẹ̌ kapẹ̌kal᷊iomanenge, "Mawu Yesus, tarimạko rohkẹ̌ku e!"

⁶⁰ Bọu e i sie němul᷊angeng kụ něluntingihẹ̌ ungkuěng: "Mawu, kumbahangbe rosa ini e pakital᷊udẹ̌ si sire!" Bouten něluntingih'u ene i sie nasuẹ e singongone.

Kisah Para Rasul

Video Kisah Para Rasul 7

Ikuti Kami:

KONTAK | PARTISIPASI | DONASI